Belaz - běloruské sklápěče z Žodina

František Vančura - Vydáno dne 13. 03. 2006

Bělorusko je vyspělá průmyslová země a významným průmyslovým odvětvím ekonomiky je strojírenský, přesněji automobilový průmysl svými výrobky známý i za hranicemi. Vedle MTZ (traktory) a MAZ (tahače, autobusy) k vlajkovým lodím běloruského průmyslu patří BelAZ - Bělarusskij avtomobilnyj zavod, přední výrobce sklápěčů pro těžbu v lomech s 30 % podílem na trhu. Svou produkcí konkuruje značkám Terex, Caterpillar, Komacu, Liebherr a Hitači. Pro nás je zajímavé, že na projektu modernizaci závodu BelAZ podílela česká firma Alta z Brna. Reportáž Běloruských listů z návštěvy Belazu je v článku Na vlastní oči - Prohlédli jsme si tovární haly žodinského Belazu.

Na velikosti (někdy) záleží - Belaz-75600
Největší sklápěč Belaz váží 250 tun a dalších 320 tun uveze na korbě.

Závod BelAZ se nachází v Žodinu, šedesátitisícovém městě ležícím 50 km na severovýchod od Minsku. Historie podniku sahá do roku 1946, kdy bylo přijato rozhodnutí o výstavbě závodu na výrobu strojů pro těžbu rašeliny. V roce 1948 byla dokončen projekt a zahájena výstavba, o dva roky později vyjely první stroje. Už v roce 1951 byl přebudován na výrobu silničních a melioračních strojů Dormaš. V roce 1958 byl přejmenován na Bělarusskij avtomobilnyj zavod a vyrobil první sklápěcí automobil MAZ-525 o nosnosti 25 tun, rok nato sjel tisící sklápeč MAZ-525 a první modely sklápěčky MAZ-530 s nosností 40 tun.


MAZ-525	MAZ-530

V roce 1960 podnik zahájil vývoj sklápěče s novým designem určený pro povrchovou těžbu. Roku 1961 přišel s prototypem 27-tunového BelAZ-540 a v roce 1963 se 40-tunovým BelAZ-548. V roce 1965 byl model 548 oceněn Zlatou medailí na Lipském mezinárodním veletrhu a o rok později přišla jeho sériová výroba.


MAZ-540	MAZ-548

Roku 1968 následoval sklápěč BelAZ-549 s nosností 75 tun a roku 1977 BelAZ-7519 o nosnosti 110 tun.


BelAZ-549	BelAZ-7519

V roce 1978 se výroba rozšířila o letištní tahač do 100 tun, roku 1982 byl vyroben prototyp BelAZ-75211 s nosností 170 tun a roku 1983 tisící sklapěč BelAZ-549.


Letištní tahač BelAZ	BelAZ-75211

V roce 1990 byl vyroben do té doby největší sklápěč o nosnosti 280 tun, v roce 1994 prototyp 55-tunový BelAZ-7555 nové generace sklápěčů s mechanickou transmisí, roku 1996 následován modelem 75131.


280-tunový BelAZ	BelAZ-75131

Generální ředitel Pavel Marijev byl vyznamenán tituly "Ředitel roku" a "Hrdina Běloruska". Firma BelAZ je držitelem systému kvality při projektování, přípravě, výrobě, montáži a servisu podle certifikátu ISO 9000. Za prvních padesát let své existence vyrobil na 120 tisíc lomových strojů v 500 modifikacích. V nových ekonomických podmínkách dnes vyrábí ještě techniku pro silniční stavitelství, speciální zařízení pro přepravu metalurgické výroby a podzemní dopravní prostředky. V roce 2004 se součástí koncernu BelAZ stal také Mogilevský automobilový závod, vyrábějící stroje pro podzemní těžbu.

Modelové řady

Závod vyrábí na 200 modifikací sklápěčů o nosnosti 30-200 tun. Silnou stránkou Belazu je cena - tuna nosnosti jeho sklápěčů stojí 4-5 tis. dolarů oproti 8-12 tis. u americké konkurence. Pro zájemce ceny sklápěčů platné v Rusku se pohybují od 2,5 mil. Kč za nejmenší modely 7540 o nosnosti 30 tun až po 30 mil. Kč za 200-tunový 75303 vč. DPH.

Když je třeba "kolibříky" převézt

Sklápěče o nosnosti 30, 40 nebo 42 tun se vměstnají jedno vozidlo na jednu plošinu železničního vagonu. Z vozidla se sejme karoserii a odmontují kola. Dvě sedadla, podvozek a karoserie se upevní na plošině, do karoserie se složí 6 kol a sada náhradních dílů. Opětovné složení se provádí při vykládce a nevyžaduje "speciální dovednosti".

Vývoj

Po modernizaci závodu se snížilo opotřebení technologického vybavení z 89 na 59 %, sklápěče jsou vybavovány motory firem Deutz a Cummins. V září 2005 firma představila nový sklápěč BelAZ-75600 4x2 o nosnosti 320 tun. Tímto modelem reaguje na trend zvyšující se hloubky korby sklápěčů a řadí se po bok 360-tunového Liebherr T282B a 345-tunového Caterpillar 797B. Do dvouletého vývoje tohoto "mastodonta" BelAZ investoval 9 mil. dolarů. Hmotnost vozidla je 250 tun, délka 14,9 m, šířka 9,25 m a výška 7,22 metru, geometrický objem korby je 139 m3, nejvyšší rychlost 64 km/h. Sklápěč má dvoumístnou kabinu, videokameru vpředu i vzadu, motor je Cummins QSK 78-C s 3500 koňskými silami, elektrický pohon fy Siemens, na čtyřmetrových kolech jsou pneumatiky 55/80 R63, generátor má sílu 2536 KWh. Objednávka na první Belaz-75600 přišla z ruské kemerovské oblasti a směřovat sem mají ještě další dva kusy.

Motor QSK78 v Belazu 75-600

Mezi nové projekty patří také mechanizovaná výztuž lávového komplexu pro udržování horniny při těžbě z ložisek podzemní cestou. BelAZ testuje prototypy 5 dalších modelů - sklápěče do lomů BelAZ-7516 s hydromechanickým převodním ústrojím a nosností 135 tun a BelAZ-7555E s nosností 60-65 tun vybavený na zadních kolech brzdami s ochlazovačem oleje a motorem o síle 750 koní. Model 32-tunového BelAZ-7528 používá originální schéma transmise, které umožňuje změnit kolový vzorec ze 6x2 na 6x6, a je určen pro povrchovou těžbu a stavbu tunelů a vodních staveb. Na zakázku ruských úpravárenských kombinátů byla rozpracována zkušební série sklápěčů o nosnosti 45 tun.

Kam směřují sklápěče BelAZ

Na 70 % výroby směřuje do Ruska - do podniků, které těží v Kuzbasské uhelné pánvi, uralském regionu, Jakutsku, Kursku, na Dálném Východu nebo Kolském poloostrově, nově Kazachstánu a snaží se vstoupit na trh v Arménii. BelAZ se snaží ovládnout ruský trh a úspěšně konkuruje japonským a americkým vozům.

Belaz ve svém živlu - vývoz kimberlitové rudy z povrchového diamantového dolu v sibiřském Mirném, hloubka dolu 525 m, průměr 1,2 km, Belaz je označen červenou šipkou.

V prosinci 2005 objednala Čína sklápěče o nosnosti 55 a 130 tun v hodnotě 28 mil. dolarů, BelAZ v Číně vybuduje servisní středisko a montážní závod vozidel této nosnosti. Za celou dobu Belaz do Číny prodal tři tisíce vozidel, z toho 64 v roce 2004, a nyní se rýsují vyhlídky na dodávku sklápěčů s nosností přes 180 tun. Obvyklá roční produkce je okolo 1400 a v roce 2006 plánuje výrobu 1700 vozů, Sibiřská uhelná energetická společnost (sdružení zajišťující 30 % uhlí na ruském trhu) chce odebrat vozy za 215 mil. Kč.

BelAZ a Česko

I v Česku stále jezdí Belazy a potřebují náhradní díly. Ty zajišťuje brněnská firma Alta, která zastřešovala rekonstrukci běloruského závodu v objemu 118 mil. dolarů v letech 1999-2003 za podpory České exportní banky a EGAP dodávkami obráběcích a tvářecích strojů, lisů, měřicí a kontrolní techniky. Mezi dodavateli byl i TOS Varnsdorf, který v roce 2000 Belazu poskytl stroje za 10 mil. dolarů a byla to pro něj největší zakázka desetiletí. Alta s BelAZy také obchoduje (např. v roce 2004 realizovala Belazy do Vietnamu).

Celý text | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Poslat odkaz | Vytisknout