Mogilev, též Mahiljov (rus. Могилев, běl. Магілёў) se 368 tis. obyvateli (2007) je správní centrum mogilevské oblasti a třetí největší město Běloruska. Leží ve východním Bělorusku 76 km od ruské hranice, je v něm svobodná ekonomická zóna Mogilev. Protéká jím řeka Dněpr a mezi jeho družebními městy naleznete slovenský Bardejov. Město má dobrou dopravní infrastrukturu a prochází jím hlavní železniční tahy mezi Polskem, Ukrajinou, Ruskem a Pobaltím.

Grodno, též Hrodna (rus. Гродно, běl. Гродна) se 328 tis. obyvateli (k 1. lednu 2010) je správní centrum grodněnské oblasti a páté největší město Běloruska. Protéká jím hned pět řek - Něman s přítoky Gorodničankou a Jurisdikou a na okraji Lasosnou a Zaricí. Jeho bohatou historii jsme krátce zmínili v článcích Julie Bojko. Leží velmi blízko Polska a Litvy (15, resp. 30 km od hranice), dodnes zde žije silná polská menšina (téměř 25 % obyvatel). V roce 2009 zvítězila česká firma zařízení pro hydroelektrárny v objemu téměř 11 mil. dolarů. Ve městě se narodili Aleksandr Milinkevič (jeden z kandidátů na prezidenta), Meyer Lansky (účetní Ala Caponeho), Ludvík Zamenhof (autor esperanta), Maksim Bogdanovič (přední běloruský básník z počátku 20. století), běloruský spisovatel Vasil Bykov, olympijská vítězka ve sportovní gymnastice Olga Korbut.

Bobrujsk (rus. Бобруйск, běl. Бабруйск) je důležité průmyslové centrum s 227 tis. obyvateli - tři čtvrtiny tvoří Bělorusové, 20 % Rusové, Ukrajinci, Židé a Poláci. Nachází se v mogilevské oblasti přibl. 110 km Mogileva a 130 km jihovýchodně od Minsku na dopravní spojnici mezi Minskem a ukrajinským hlavním městem Kyjevem. Nachází se zde významný výrobce automobilových pneumatik a ve dnech 13. až 23. dubna 2010 hostila místní Bobrujsk-Arena spolu s Minsk-Arenou mistrovství juniorů do 18 let v ledním hokeji.

V grodněnské oblasti ve vzdálenosti 150 km na západ od Minsku, 120 km na východ od polské a 40 km na jih od litevské hranice se rozkládá město Lida, rus. Лида, běl. Лiда, středně velké průmyslové město, jehož historie sahá až do 14. století. Městem protéká stejnojmenná řeka a prochází jím železniční trať a nedaleko také významná silnice, která spojuje další běloruská města (Minsk, Grodno, Brest) se sousedním Polskem (Belostok) a Litvou (Vilnius). Je správním střediskem lidského okresu a druhým největším městem grodněnské oblasti, počtem 98 tis. obyvatel se blíží Olomouci. Národnostní složení města je velice pestré. Žíjí tady Bělorusové (44 %) , Poláci (38 %) a Rusové (14 %). V místním pivovaru se vaří pivo "Lidskoje".

Pinsk – toto významné město jižního Běloruska spadá do brestské oblasti. Dá se nazvat hlavním městem Polesí. Jeho historická úloha je dána polohou - pro nepřítele bylo obklopeno neprůchodnými bažinami na soutoku řek Piny a Pripjať, které také umožnily rozkvět obchodu.

Město je, stejně jako život v Bělorusku, plné protikladů. Na jedné straně památníky státníků ze sovětské éry, na straně druhé kostely, kláštery v těsném sousedství těchto soch. Taková je realita v postsovětské zemi a nikomu to zvlášť nevadí.

Dnes, 1. července slaví Svátek města Borisov, rus. Борисов, běl. Барысаў, středně velké průmyslové město, jehož historie je stará přes 950 let, nedaleko Borisova byla roku 1812 definitivně rozprášena Napoleonova vojska. V Borisově se narodil také známý ruský politik Anatolij Čubajs. Ve městě odedávna žije početná židovská komunita, v poslední době se o městě mluví v souvislosti s fotbalem, místní klub FC BATE vyhrál letos Pohár Běloruska. Borisov je zapsán v Guinessově knize rekordů - gobelínem o velikosti 304 m2, utkaným borisovskými mistry.

Mozyr, rus. Мозыр, běl. Мазыр, je středně velké město o rozloze téměř 37 km2 významné chemickým průmyslem. Leží na řece Pripjať v kopcovité krajině ohraničené Mozyrským valem, 320 km jihovýchodně od Minsku, ve středu gomelské oblasti - 130 km na SZ od Gomelu. Počtem obyvatel je o něco větší než Olomouc - žije v něm 111 tis. obyvatel. Mozyr má strategický význam, mohl by uzavřít družbu s Litvínovem - jsou tu totiž důležité ropné rafinérie a větví se zde ropovod Družba do Polska a na Ukrajinu. V dobách minulých byl (a možná ještě je) družebním městem Strakonic.

Vstupní branou z Polska do Běloruska je Brest, rus. Брест, běl. Брэст, ang. Brest - správní centrum brestské oblasti. Brestský region je součástí polsko-bělorusko-ukrajinského euroregionu Bug, v Brestu byla vytvořena první běloruská svobodná ekonomická zóna a k významným památkám patří brestská pevnost.

Žodino, rus. Жодино, běl. Жодзіна, ang. Zhodino, je středně velké město s rozvinutým průmyslem. Leží 50 km na severovýchod od Minsku a 17 km na západ od Borisova v nadmořské výšce 184 m. a žije v něm 61 tisíc obyvatel. Žodino je významným dopravním uzlem, který protíná frekventovaná železniční trať a dálnice z Brestu do Moskvy. Pro sportovní fanoušky jistě bude zajímavá skutečnost, že Žodino je spolu s Minskem kandidátem na pořadatelství hokejového mistrovství světa v roce 2011. V Žodinu se také vyrábí obří sklápěče Belaz.

V posledním dílu seriálu prozkoumáme, kde a za kolik v Minsku můžeme přenocovat, kde se najíst, co a kde nakoupit a také kam zajít za noční zábavou.

Minsk je rozsáhlé město a stále se rozrůstá následkem pokračující výstavby nových obytných čtvrtí. Je nemyslitelné pohybovat se po Minsku bez nějakého hromadného dopravního prostředku. Delší článek věnujeme dopravě.

I když Minsk se hlavním městem stal poměrně nedávno, významným kulturním místem na území dnešního Běloruska byl už z dávných dob. Dnes je to centrum kulturního dění republiky.

Města jsou jako lidé - každé má svůj vzhled, ráz, osud. Jejich historie je jako životopis zapsaný do knihy dějin a jejich věk potom bývá předmětem zvláštní hrdosti a chlouby. Povídání o městech Běloruska věnuju samostatný seriál a začnu pochopitelně tím hlavním - Minskem.